Připadá vám zbytečné a zvláštní předčítat pohádky malému kojenci, který ze čtení prakticky ještě nic nemá? Omyl. Z těchto chvil získává mnohem víc, než si myslíte. Na čtení knih není nikdy příliš brzy.

Společné čtení už v tom nejútlejším věku zvyšuje šance, že dítě bude mít čtení rádo a bude se k němu vracet. Zpočátku možná nevnímá obrázky nebo obsah sdělení, vnímá ale naše slova, díky kterým přispíváme k rozvoji jeho jazykových schopností a mozku, ačkoli ještě samo neumí mluvit. „Děti nasávají informace jako houby.“ Je věta, která se neříká jen tak pro nic za nic.

Přínosy předčítání dětem

Schopnost číst je klíčová pro život školního dítěte stejně jako dospělého. Se čtením samotným, ale není třeba čekat, až se dítě naučí písmenka, slabiky a slova. Naslouchání předčítanému slovu má spoustu přínosů:

• Rozvoj slovní zásoby: Předčítáním se dítě učí nespočet slov, která do své databanky uloží ještě dříve, než samo začne mluvit.
• Jazyk: Čtení podporuje vnímání vztahů mezi psanými slovy a tím, co vyjadřují.
• Fantazie: Knížky s obrázky pomáhají dětské mysli udržet pozornost a dodají malou špetku pomoci pro jejich fantazii, ve které se zbytek děje rozhýbe.
• Emoce: Vnímá také intonaci a emoce, tím podporujete i jeho psychický vývoj. Nebojte se přehánět a do postav se opravdu opřete. Využijte vlastní mimiku a měňte hlasy.
• Sociální vazba: Nemalým přínosem je samozřejmě posilování vazeb mezi rodičem a dítětem. Během čtení jste na sebe maximálně soustředění a dítě má vaši plnou pozornost.
• Lepší spánek: Čtení před spaním dopomáhá k soustředění a následnému uklidnění těla i mysli.

Jak často a kde si číst

Klidně denně. Nezáleží na délce samotného předčítání. Kojenci udrží pozornost jen pár minut. Pokud se dítě bude chtít vrátit na předchozí stránku, nepodceňuje jeho výzvu a znovu si projděte danou stranu. A pokud se dítě bude chtít zrovna někam vypravit po čtyřech, nenechte se tím rozhodit a klidně čtěte dál. Možná to tak nevypadá, ale dítě vás stále poslouchá. Vytvořte si příjemný čtecí koutek, který bude k relaxační chvilce lákat. Takové klidné místečko udělá v cestě za milovníkem knih hotové divy.

Tipy na čtivo

Vybírejte takové knížky, které odpovídají jejich věku. Já vím, není to zrovna rada nad zlato, ale doporučený věk u knih je uvedený z určitého důvodu. Nejmenší děti mají rády kontrastní knížky s velkými obrázky, které mohou případně i ožužlat. Dovolte jim to. S rostoucím věkem vybírejte knížky s více slovy pro rozvoj jejich slovní zásoby.

Pro nejmenší

Může vám připadat, že ze čtení toho váš kojenec moc nemá. Ve skutečnosti ale vnímá zvuk vašeho hlasu, slova a užívá si vaší společnosti. Máte rádi sci-fi knížky? Fantasy z jiných světů? Klidně si předčítejte nahlas to, co máte rádi vy sami, samozřejmě dbejte na to, aby taková kniha nepatřila k velmi náročné literatuře.

Nebo vyberte obrázkové knížky, pro které příběhy sami vymyslíte a miminka či batolata budou během čtení moci využít své smysly – nechte je knihu ochutnat, osahat různé povrchy a povídejte si s dítětem, co by v dané knize mohlo prozkoumat. Kolem 1 roka už můžete pokládat snadné otázky, kde je ten či onen objekt nebo zvířátko, a sledujte jeho reakce, mimiku a gesta.

První pohádky

Pravý požitek ze čtení pohádek na dobrou noc, které mají dějovou linku, nastane přibližně mezi druhým a třetím rokem života. A právě v kategorie knih pro děti od 3 let už najdete nespočet příběhů, ve kterých jsou kapitoly dlouhé tak akorát pro udržení pozornosti. Stejně tak jazyk a větné konstrukce jsou věku přiměřené.

Za nás můžeme doporučit také encyklopedie, u kterých si na její obsah i tak trochu posvítíte. Ačkoli ne doslova. Využijete totiž barevné lupy, které odhalí tajemství v knihách Co se skrývá v lese, Co se skrývá v moři nebo Co se skrývá v našem těle.

Od pěti let

Nejčastějšími hlavními postavami jsou zvířátka, která děti baví od malička. Toho si byla vědoma i Tamara Klusová (u které náš Bunkr také bydlí), když se svým synem Alfem sepisovala knížku O všech zvířatech. I když ji řadíme do kategorie větších dětí, nesáhnete s ní vedle ani v případě mladších čtenářů. Těm stačí delší příběhy přizpůsobit a číst je po částech.

Je to ale také vhodný věk pro vzdělávací knihy. Snad vás nezachvátil pot na čele. Určitě se nemusíte děsit žádné nudy a spousty cizích slov. Řeč je o knihách, které zábavnou formou předávají hlubší myšlenku, ať už je to ekologie, jako např. Co sežral žralok (Ludmila Bakonyi Selingerová).

Kolem pátého roku si už také děti dokáží vybrat knihu a její zaměření sami. Navštivte knihkupectví společně, knihu si prolistujte a zkuste si přečíst krátký úryvek. Nebojte se ani sáhnout po encyklopediích. Kluky určitě nadchne příběh o výstavbě kolejí Jak postavit železnici (Martin Sodomka).

Genetická metoda čtení

Ačkoli by se dle metodiky Marie Montessori dítě mělo zprvu učit malá písmena, protože jich je v textu podstatě více než těch velkých, existuje také metoda, při které se dítě naopak naučí písmena velká, která je schopno osvojit si trochu snáze. Tady je ale na místě říct, že každé dítě je jiné a každému vyhovuje něco jiného. Ani jedna z těchto cest není špatná nebo lepší.

Mezi rodiči je ale genetická metoda čtení, tedy spojování jednotlivých hlásek v slova, velmi populární, a tak nesmíme zmínit ani speciální řady knih psaných čistě velkými písmeny. Jejich složitost se stupňuje na základě délky slov. Nejprve jsou příběhy složené nanejvýš z tří hlásek, následně čtyř a pak pěti. Není totiž kam spěchat, stát se velkým čtenářem chce čas. Tak ať najdete tu pravou knížku pro svůj čtecí koutek z Bunkru.

Pro Bunkr napsala Šárka Kremzow, MA